Vyrazte do Hradce nebo Pardubic na výstavu Konkrétní podzim 2017

Vyrazte do Hradce nebo Pardubic na výstavu Konkrétní podzim 2017

Do 14. října máte možnost navštívit výstavu uměleckých děl Konkrétní podzim 2017, na které se podílí i náš kolega, umělec a zároveň vedoucí kreativního modulu FHS, Aleš Svoboda: „Osobně jsem pro výstavu připravil variabilní sestavu dvacet pět černo-bílých pláten formátu 55 x 55 cm. Tvarové řešení jednotlivých pláten vytvořil počítačový program vrstvící bílé a černé čtverce a kruhy do rastru vzniklého opakovaným dělením v poměru zlatého řezu. Zároveň vystavuji i reliéf ze stejných prvků velikosti 10 x 10 cm. Také zde se jedná o variabilitu, prvky jsou na ploše připevněny magnety a lze je libovolně přemisťovat.“


Aleš Svoboda


Konkrétní podzim je téměř každoroční výstavní akce pořádaná Klubem konkrétistů v Hradci Králové a Pardubicích. Letošní Konkrétní podzim s podtitulem Materiál – struktura – objekt má pět expozic, tři v Hradci Králové a dvě v Pardubicích, a je mimo jiné ve znamení znovuobnovení výstavní vazby se slovenskými kolegy. Na všech místech vystavuje celkem 35 autorů.


Vyrazte do Hradce nebo Pardubic na výstavu Konkrétní podzim 2017 (Foto: Aleš Svoboda)


Konkrétní umění a Klub konkrétistů

„Konkrétní umění pro mě znamená možnost ustavičného obnovování znakového potenciálu umění.“ uvádí Aleš Svoboda a pokračuje: „Klub konkrétistů, založený v roce 1967 a v době totality formálně zaniklý, znovu obnovil svou činnost v 90. letech, tehdy ještě s účastí původních protagonistů, jako byl třeba Arsén Pohribný, Radek Kratina a Jiří Valoch. Klub tehdy působil s domicilem v Olomouci pod názvem KK2, nicméně měl své „spící buňky“ v dalších místních sekcích a po utlumení činnosti KK2 převzala organizační iniciativu Východočeská sekce Klubu konkrétistů, která nakonec ustavila v roce 2011 celostátní KK3.


Členové klubu rozvíjejí tzv. „konkrétní umění“. Původ tohoto pojmu najdeme už v roce 1918 u Hanse Arpa, který proti chápání nezobrazivého umění jako důsledku „abstrahování“ od okamžitých vizuálních počitků stanovil chápání tvorby jako vytváření forem, které mají důvod samy v sobě, bez nutného odkazu na viditelný svět. Pojem pak využil v roce 1930 v Manifestu konkrétního umění Theo van Dousburg. Pro skutečnou uměleckou tvorbu požaduje odstoupení od počitků a pocitů ze světa.“



Lucie Džurdženiková

27. 9. 2017


Poslední změna: 12. únor 2018 12:19 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Fakulta humanitních studií

Pátkova 2137/5

182 00 Praha 8 - Libeň


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČ: 00216208

DIČ: CZ00216208

Podatelna

Všechny kontakty


Jak k nám