Život v krajině ohrožené sesuvy

Tisková zpráva


Život v krajině ohrožené sesuvy


Výstava a dokuseriál Nestabilní podloží přibližují život v krajině ohrožené sesuvy


Nebezpečné přírodní jevy, jakými se mohou stát sesuvy hornin a zemin, nepřinášejí lidem jen ohrožení života a majetku. Zasahují také jejich sociální vazby, ale mohou znamenat i nečekané výhody – jak pro člověka, tak okolní přírodu. O všech aspektech takového života v proměnlivé krajině vypráví výstava Nestabilní podloží: sesuvy, životy a perspektivy, která byla zahájena v galerii VI PER.


Výstava i videa jsou výstupem výzkumného programu Přírodní hrozby Strategie AV 21, jejímž spoluautorem je i studijní program Sociální a kulturní ekologie FHS UK. Na výstavě i na videích se autorsky podílel člen tohoto pracoviště Bohuslav Kuřík.


V České republice jsou ročně zaznamenány desítky sesuvů a skalních řícení, z nichž některé opakovaně ohrožují lidská obydlí, majetky, infrastrukturu, v extrémních případech i životy. Výzkumný program Přírodní hrozby Strategie AV21, který sdružuje vědce Akademie věd a dalších českých a zahraničních univerzit a výzkumných pracovišť, se proto v jednom ze svých témat zaměřuje na historické, právní a společenské dimenze péče o krajinu s důrazem na prevenci přírodních hrozeb.


Maršov: život sesuvu navzdory

Jak se nestabilní podloží vepsalo i do sociálního světa konkrétní lokality, podrobně popisuje část výstavy věnovaná masivnímu sesuvu, který se odehrál v Maršově severně od Uherského Brodu v roce 1967. Je to právě soužití se sesuvem v Maršově, které se rovněž stalo tématem série pěti krátkých dokumentárních filmů. Ty nesou název Život v sesuvech Země.


„Maršovský sesuv vstoupil jak do životní trajektorie obyvatel, tak vesnice jako celku – ta přišla nejen o řadu domů, nýbrž i o obchod nebo pravidelnou autobusovou dopravu. Nicméně, v posledních letech se do ní ale život překvapivě vrací – byť poněkud odlišný. V bývalé škole bylo otevřeno Středisko environmentální výchovy, vesnici protíná řada nových stezek pro turisty i cyklisty apod.,“ říká Bohuslav Kuřík ze studijného oboru Sociální a kulturní ekologie FHS a spoluautor výstavy i série videí. „Zajímalo nás, komu maršovský sesuv vstoupil do života a čím se v nich stal. Zachytili jsme proto pohled geologa, místních obyvatel, starosty, ale také regionálního historika anebo gymnaziálního učitele biologie a zeměpisu, který na místo sesuvu pro poučení vodil studenty,“ dodává sociální antropolog.


Koncepce výstavy

„Sesuv není jen fyzikálním jevem, pohybem zemin a hornin s konkrétní příčinou, mechanickými a jasně měřitelnými parametry. Je třeba mu rozumět jako společensko-přírodnímu procesu, jehož souvislosti jsou ekonomické, kulturní, politické a historicky proměnlivé,“ vysvětluje koncepci výstavy Nestabilní podloží další z jejích autorů, Jan Klimeš z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR. Expozice představuje jak anatomii sesuvu pohledem geologie, tak aspekt soužití člověka v krajině i společenské, náboženské, ekonomické nebo politické dopady sesuvů.


Výstava Nestabilní podloží: sesuvy, životy a perspektivy v galerii VI PER (Vítkova 2, Praha 8) je otevřena od 9. září do 31. října od středy do pátku od 13 do 19 hodin, v sobotu od 14 do 18 hodin.


Výstava i dokuseriál jsou výstupem výzkumného programu Přírodní hrozby Strategie AV21 a jeho tématu „Péče o krajinu v prevenci nebezpečných přírodních jevů: historické, právní a společenské dimenze“ vedeného JUDr. Hanou Müllerovou, Ph.D.


O studijním oboru Sociální a kulturní ekologie FHS UK

Obsahem studijního oboru je zkoumání vztahů společnosti a jednotlivce k přírodě a životnímu prostředí především na půdě a prostřednictvím metod společenskovědních disciplín. Cílem oboru je prohlubované porozumění těmto souvislostem, nalézání jejich zákonitostí a metod, jimiž je lze zkoumat. SKE tak představuje teoretický oborový základ strategie trvale udržitelného rozvoje a také napomáhá jeho mnohostrannému uplatnění ve společenské praxi.



Kontakty

  • Mgr. Bohuslav Kuřík, Ph.D., studijní obor Sociální a kulturní ekologie FHS UK, M: 799 506 723, E:

  • RNDr. Jan Klimeš, Ph.D, Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, M: 723 349 886, E:

  • Mgr. Filip Poštulka – mediální zástupce FHS UK, M: 724 104 295, E:

  • PhDr. Markéta Růžičková – specialistka mediální komunikace AV ČR, M: 777 970 812, E:


Text této tiskové zprávy, k němuž vykonává autorská práva Fakulta humanitních studií UK., je dostupný pod licenčními podmínkami Creative Commons Uvádějte autora 3.0 Česko. Užití textu na základě zákona tím není nijak omezeno, zúženo či limitováno.





Poslední změna: 12. listopad 2020 09:42 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Fakulta humanitních studií

Pátkova 2137/5

182 00 Praha 8 - Libeň


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČ: 00216208

DIČ: CZ00216208

Podatelna

Všechny kontakty


Jak k nám