Největší středověké knihovny Česka představí rozsáhlá monografie

Tisková zpráva, 14. prosince 2021

Rozsáhlá třísvazková publikace, která v Česku nemá svým zaměřením obdobu. Tou je knižní novinka STŘEDOVĚKÉ KNIHOVNY AUGUSTINIÁNSKÝCH KANONIÍ V TŘEBONI A BOROVANECH. V čem je trilogie jedinečná? Především v důkladnosti s jakou mapuje jak rukopisy, tak prvotisky (jinak také inkunábule) obou knihoven. Autorky monografie jsou Lucie Doležalová a Adéla Ebersonová z FHS UK a kodikolog Michal Dragoun. Publikace vychází v Nakladatelství Scriptorium.

Vznik publikaci podpořila FHS UK v rámci projektů Progres (Q21) a Univerzitního centra excelence pro studium antické a středověké myšlenkové tradice, a také grant GAČR.

Třísvazková publikace se podrobně věnuje knihovně augustiniánské kanonie v Třeboni, která je největší dochovanou středověkou klášterní knihovnou v Čechách. Detailně popisuje i knihovnu augustiniánů v Borovanech, která byla s tou třeboňskou institucionálně propojena.

- Úvodní svazek přináší první detailní katalog rukopisů a inkunábulí obou knihoven včetně kodexů, které se do jejich vlastnictví dostaly až v novověku. Úvodní studie se po přehledu dějin obou kanonií zaměřují na zhodnocení jejich středověkých knihoven: popisují užívané vlastnické záznamy a signatury, evidují doložené dárce a jiné způsoby akvizic, detailně zpracovávají obsah rukopisů i tisků, edičně zpřístupňují dochované středověké a novověké soupisy rukopisů a inkunábulí a shrnují poznatky o notovaných třeboňských kodexech.

- Druhý svazek podrobně popisuje rukopisy, v nichž zanechal svou stopu Kříž z Telče (1434–1504), učitel, student artistické fakulty pražské univerzity, kněz a kazatel, sběratel rukopisů a vášnivý písař, který do třeboňské kanonie vstoupil v roce 1478 a přinesl s sebou několik desítek kodexů.

- Do třetího svazku byly zařazeny rejstříky.

„Nejde tak zdaleka o nudné katalogy. Publikace představuje detailní analýzu největších dochovaného klášterního knižního souboru z českých zemí. Podrobné zpracování rukopisů, do nichž zasáhl grafoman Kříž z Telče, pak ukazuje, jak zásadní vliv mohl mít jedinec na celou instituci,“ vysvětluje Lucie Doležalová a doplňuje: „Výsledky představené v těchto svazcích budou sloužit jako odrazový můstek mnoha dalším badatelům.“

O autorkách a autorovi: doc. Mgr. Lucie Doležalová, M.A., Ph.D. se zabývá latinskou medievistikou, především pozdně středověkou rukopisnou kulturou, uměním paměti a obskurními texty. Na FHS přednáší v rámci oboru Elektronická kultura a sémiotika.

Mgr. Adéla Ebersonová, Ph.D. se věnuje dějinám knihoven a středověkým rukopisům. Na FHS UK vyučuje latinu.

Mgr. Michal Dragoun je uznávaným a produktivním odborníkem na kodikologii, tedy historickou vědu, která studuje rukopisné knihy neúřední povahy. Věnuje se také paleografii.

O studijním oboru EKS UK. Studijní program je postaven na komplementárním přístupu k analýze mediálního sdělení a komunikace, který je zakotven na jedné straně v tradičním uchopení komunikace (v rétorice, poetice, se znalostí a pochopením role literárního kánonu), na straně druhé v moderních přístupech k reflexi nových médií a mediálního sdělení (ať již jde o její ikonickou, obrazovou nebo literární podobu). Více najdete zde: https://eks.fhs.cuni.cz/EKS-1.html

Kontakt pro novináře:

• Filip Poštulka, mediální zástupce FHS UK, M: +420 724 104 295,

Text této tiskové zprávy, k němuž vykonává autorská práva Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy a dostupný pod licenčními podmínkami Creative Commons Uvádějte autora 3.0 Česko. Užití textu na základě zákona tím není nijak omezeno, zúženo či limitováno.