U příležitosti 300. výročí narození Immanuela Kanta proběhla na konci června během tří horkých dnů na naší fakultě mezinárodní konference pod titulem After Kant: What do Art and Literature owe to Kant? Ve dnech 24. – 26. června vystoupilo 36 účastníků prakticky z celého světa. První dva dny proběhly v anglickém jazyce a v hybridním modu. Třetí den byl vyhrazen rokování v češtině, na kterém vystoupili převážně studenti navazujícího magisterského programu Filosofie v kontextu humanitních věd Eliška Rosenbaumová, Barbora Římalová a Jakub Stoček, jako i Adam Vostárek z doktorského studijního programu filosofická antropologie. Každý den měl svého hlavního přednášejícího: první den to byl Ian Alexander Moore z Loyola Marymount University, Los Angeles, CA; druhý James D. Reid z Metropolitan State University of Denver, CO; celou konferenci pak završili Ladislav Benyovszky a Richard Zika z Katedry filosofie naší alma mater.

Jak napovídá název konference, středem pozornosti byla spíše recepce a diskuse Kantova myšlení týkajícího se estetické zkušenosti, takže v popředí zájmu byla jeho třetí Kritika soudnosti z roku 1790. Příspěvky pokryly tematicky i časově linii od Kantových současníků (Schiller, Herder, Goethe, Humboldt, Schelling et alii) až po zcela recentní diskusi na poli estetických teorií (Thierry de Duve), a to nejen na poli filosofie, ale i v románové, poetické a vizuální tvorbě. Zazněly příspěvky tematizující ozvěny či přímou recepci Kantova díla v románu F. M. Dostojevského Bratři Karamazovi, u Jorge Luis Borgese a Samuela Becketta, v románové tvorbě Alberta Camuse, v hudební tvorbě kapely The Greatful Dead, ba ve filmu Přelet nad kukaččím hnízdem od Miloše Formana. Opakujícím se tématy byly vznešeno (angl. sublime), génius, tragično či (ne)zaujatost estetického prožitku. Kromě výše zmíněných příspěvků hlavních řečníků výrazně vyčnívaly přednášky zaoceánských studentů Sarah Ratzlaffové (University of Toronto) a Daniela LeBlanc (Yale University), jako i jejich vstupy do diskuze po jednotlivých přednáškách.

Foto: Ondřej Trojan, Štěpán Šanda

Zahraniční účastníci si pochvalovali vstřícné uvítání a neustálou komunikaci organizátorů, prostředí budovy naší fakulty; přátelskou, uvolněnou a inspirativní atmosféru celého rokování jako i krásu našeho hlavního města. Zazněly výroky od patrně přehánějícího: „nejlepší konference, které jsme se účastnili“ až po realističtější: „nejpříjemnější“, „nejpřátelštější“, „nejinspirativnější“ konference.

Na uspořádání konference, která úspěšně navázala na loňskou nesmírně povedenou konferenci u příležitosti 400. výročí narození Blaise Pascala, se podíleli naši doktorští studenti Alexandra Brocková, Tatia Basilaia, Brice Cantrell, Marek Lentvorský, Shawn Christopher Vigil a Marek Vodička, jenž na poslední chvíli vypomohl s moderováním celé odpolední sekce v úterý 25. června. Jim všem náleží veliké poděkování. Na závěr nutno poznamenat, že akce se mohla uskutečnit díky velkorysé podpoře z programu Cooperatio, sekce Filosofie, za což náleží ze strany organizátorů nesmírné poděkování.

Takže si to zopakujeme v roce 2025 u příležitosti 250. výročí narození F. J. W. Schellinga?

Aleš Novák