Dnes jsme se sešli kvůli staronovému studijnímu programu Elektronická kultura a sémiotika. Mohl byste přiblížit, proč je tento program staronový?

Program je výrazně inovovaný. Posílena je především jeho složka filologická: literární věda, klasická rétorika, literárně komparativní perspektiva. K dílčí změně dochází i v sémiotice médií: ve vizuální rétorice, v sociologii nových médií, přibývá nová ikonologie. Zejména se ovšem jedná o posily z vědeckého potenciálu fakulty. Mám na mysli především profesora Miloše Havelku, docentku Lucii Doležalovou, docenta Josefa Fulku a doktora Stanislava Synka. Tito etablovaní badatelé „pokryjí“ teoretické oblasti od sociální imaginace, přes antickou a latinskou rétoriku, studium žánrů a dialogičnosti k estetice románu. Se začátkem zimního semestru jsme posílili oblast vizuálních studií o kolegu doktora Ondřeje Vášu. Aktuálně je vypsáno výběrové řízení na pozici odborného asistenta. Z něj vyplyne posílení v oblasti sémiotiky reklamy (zároveň také v její praktické aplikaci), mediální sémiotiky a v teorii mluvních aktů.

Podobně jako literární vědu netvoří vědecké doktríny, nýbrž literární vědci (jedni jsou zajímavější, druzí méně), také v magisterském programu jde především o osobnosti, které mají za sebou příkladnou a inspirativní teoretickou a interpretační historii.

Jedním ze dvou těžišť magisterského programu zůstává sémiotika médií. Není rozhodně třeba nijak zdůrazňovat (ani připomínat), že její hlavní oporou je profesor Miroslav Marcelli. Katedra se ovšem může pochlubit také odborníky z mladší a střední generace, ať jím je doktor Martin Švantner (především v oblasti obecné sémiotiky) nebo doktorka Irena Řehořová (filmová a vizuální studia, sociologie nových médií atp.).

To, že se jedná o obor staronový, je do značné míry perspektivním klamem. Program jsme původně akreditovali pod novým názvem „Studia mediální komunikace“. Ten byl však v poslední instanci označen jako kolizní, proto jsme byli nuceni vrátit se k původnímu názvu.

Jaké uplatnění budou mít budoucí absolventi?

Kromě interpretační a teoretické průpravy je nemalý důraz kladen na kurzy s konkrétním přesahem. Jedná se například o kurzy kolegy Poštulky, který bude schopen zařizovat stáž nebo praxi v médiích. Jejich budoucí uplatnění vidím v PR, v marketingu, budou se moci stát mediálními analytiky. Konkrétně nám to ukážou až sami absolventi, obor je skutečně teprve na začátku.

Je obor vhodný i pro studenty, kteří na FHS neabsolvovali bakalářské studium?

Náruč je široce otevřená pro absolventy filologických oborů, bohemistiky, sémiotiky, všem s minimálním humanitním vzděláním. Vždy se dá vše rychle dohnat, když tomu člověk věnuje patřičný čas.

Je pro absolventy možné pokračovat v rámci FHS nějakým doktorským programem?

Ano, v doktorském studijním programu Sémiotika a filosofie komunikace. Jak vyplývá z jeho názvu, s magisterským programem se protíná pouze v oblasti sémiotiky, nikoli filologie. Tento doktorát je přesto chápán jako navazující doktorský program. Je to ovšem spíše sémioticko-filosofický doktorát.

Je tento studijní program něčím specifický v rámci studia na FHS?

Myslím, že specifický je, a to právě důrazem na sémiotiku a literární průpravu, ve smyslu interpretačním. Myslím si, že to specifikum je sémiotické s důrazem na mediální sdělení. Zároveň myslím, že je specifický i obecně v rámci studia na českých vysokých školách. Sice máme zakázáno mít v názvu „mediální“, ale abychom mohli chápat rychlá mediální sdělení, je potřeba mít pomalejší humanitní vzdělání. Mediální sdělení nejsou natolik strukturálně odlišná od těch tradičnějších.

Sára Wienerová

19. 3. 2019