Jak odkrýt krásu a smysl staré hudby současným posluchačům?

Tisková zpráva, Praha, 7.1. 2022

Ojedinělá publikace, která je prvním textem svého druhu u nás. Tou je knižní novinka BAROKÁŘI: HISTORICKY POUČENÁ INTERPRETACE STARÉ HUDBY V ČESKU OČIMA JEJÍCH AKTÉRŮ. A v čem je kniha jedinečná? Její autor Přemysl Vacek zpracoval metodou orální historie zkušenosti hudebníků specializujících se na starou hudbu. Sleduje profesionální scénu tohoto specifického interpretačního přístupu od 80. let 20. století, kdy autentická interpretace byla alternativním proudem hudby vážné, až po dnešní dny, kdy prochází včleněním do jejího mainstreamu. Publikace vychází v Nakladatelství Scriptorium za podpory FHS UK (Projekt PROGRES Q22).

Přemysl Vacek, sám profesionální hudebník, na základě analýzy a interpretace orálně historických rozhovorů získává důvěrný vhled do aktérského vnímání a prožívání protagonistů historické hudby, takzvaných Barokářů. Ti se věnují historicky poučené (autentické) interpretaci – stylu, který se během posledních let etabloval jako autonomní a inspirativní proud uvnitř klasické hudby. Od počátečních snah rekonstruo¬vat původní znění starých partitur v souladu s autorskou intencí dospěli její vyznavači k osobitému a komplexnímu vyjádření odkrývajícímu původní krásu a smysl historických hudebních artefaktů pro dnešního posluchače.

Nespolehlivost paměti

Monografie se nesoustředí na vůdčí osobnosti české historicky poučené interpretace, ale slučuje výpovědi napříč širokým spektrem jejích aktérů v horizontu posledních čtyř dekád. Také proto poslední kapitolu knihy tvoří studie o dopadu pandemie covidu-19 na neformalizované hudebníky. Autor Barokářů se tímto přístupem hlásí k post-pozitivistickému přístupu k orální historii, který ve vyprávění pamětníků nehledá rekonstrukci minulých dějů. Naopak skrze nespolehlivost lidské paměti nahlíží kulturní formy a procesy, jimiž konstruují vlastní subjektivitu a vnímání sebe sama v dějinách.

O autorovi:

Mgr. Přemysl Vacek se zabývá hrou na různé druhy historických strunných nástrojů používaných v hudební praxi renesance a baroka. Jako interpret na renesanční loutnu, arciloutnu, theorbu, chitarrone a barokní kytaru spolupracuje s mnoha předními českými i zahraničními sólisty a soubory staré hudby. Je absolventem oboru Teorie a provozovací praxe staré hudby na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a vystudoval Orální historii a soudobé dějiny na Fakultě humanitních studií University Karlovy. Nyní je doktorandem Obecné antropologie na FHS UK, kde se soustřeďuje na historickou antropologii.

O studijním oboru:

pracoviště Orální historie – soudobé dějiny Fakulty humanitních studií UK navazuje na pozitivní zkušenosti s výukou orální historie a soudobých dějin za vedení zakladatele oboru – profesora Miroslava Vaňka. Obor spolupracuje s Centrem orální historie Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a s dalšími národními a mezinárodními institucemi zabývajícími se výzkumem nedávné minulosti, stejně jako s archivy, institucemi z neziskového sektoru a nadacemi. Více informací najdete zde: https://ohsd.fhs.cuni.cz/

Kontakt pro novináře

• Filip Poštulka, mediální zástupce FHS UK, M: +420 724 104 295,

Text této tiskové zprávy, k němuž vykonává autorská práva Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy a dostupný pod licenčními podmínkami Creative Commons Uvádějte autora 3.0 Česko. Užití textu na základě zákona tím není nijak omezeno, zúženo či limitováno.