Orální historie – soudobé dějiny

Forma studia: prezenční, nebo kombinovaná

Charakteristika studia

V jádru programu Orální historie – soudobé dějiny stojí spojení individuálních a kolektivních aspektů poznávání nedávné minulosti. Středobodem zájmu je člověk ve vztahu ke společnosti, vnímaný jako jednající subjekt v minulosti a přítomnosti. Ideálním prostředkem pro takové uchopení dané problematiky je orální historie, mapující především tzv. malé dějiny, „dějiny viděné zdola“, dějiny každodennosti, všedního dne a historického zkoumání paměti s důrazem na individuální aspekt prožívání a vnímání dějin. Cílem studijního programu je tak jednak poskytnout vzdělání v oblasti metodologie orální historie a dalších metod historického výzkumu, jednak si studenti osvojí nezbytné kontextuální znalosti soudobých dějin, které jednotlivé lidské příběhy a historické perspektivy rámují.

Základ programu spočívá v Historických vědách a jejich metodologii, stejně jako v důrazu na znalost historického kontextu československých, českých a světových soudobých dějin. Z hlediska metodologického jsou proto ve studiu, vedle orální historie, reflektovány i další přístupy ke studiu, jejich kritická reflexe a vzájemná komparace. Jedná se zde především o archivní výzkum, využívání statistických informací (např. demografické či ekonomické povahy, výzkumy veřejného mínění), práci s produkty populární kultury (rozhlasové nahrávky, film), využívání informací z médií, krásné literatury apod. Z hlediska oborového je na problematiku soudobých dějin nahlíženo i optikou dalších disciplín – například dějin politických teorií a mezinárodních vztahů, dějin historického (a politického) myšlení, hospodářských a sociálních dějin, kulturních dějin, historických pamětních studií apod.

Absolventi programu Orální historie – soudobé dějiny se uplatní v celém spektru povolání, pro které je klíčové pochopení a výborné zvládnutí mezilidské komunikace v kontextu znalosti soudobých českých, československých i světových dějin. Absolventi jsou tedy schopni najít své uplatnění jednak v akademické sféře jakožto výzkumní pracovníci pohybující se v oblastech orální historie, soudobých dějin, kvalitativního výzkumu, paměťových studií a příbuzných disciplínách. Zároveň jsou díky získaným znalostem, dovednostem a zkušenostem plně kompetentní působit na odborných pozicích v paměťových institucích jako například archiváři či muzejníci či jako lektoři, produkční, metodici či koordinátoři mimo jiné v neziskových organizacích.

Díky důrazu na práci s metodou kvalitativního rozhovoru a na jeho kritické zpracování jsou absolventi schopni působit dále na pozicích, které jsou na těchto dovednostech postaveny, zejména jako tazatelé, tiskoví mluvčí, redaktoři a moderátoři. V souvislosti s výukou zvládnutí souboru analyticko-interpretačních postupů a také vlastního výzkumného projektu pak mohou působit též jako analytici, projektoví manažeři, administrátoři apod. nejen ve veřejné, ale též soukromé sféře, a to jak v domácích, tak i mezinárodních institucích. Detailní znalost a zkušenost v oblasti eticky správné a legislativně korektně vedené (a případně i uchovávané a odborně analyzované) komunikace v reálném dobovém kontextu pak může být velmi vhodným rozšířením kompetencí pro pracovníky v oblasti managementu, personalistiky, public relations nebo u bezpečnostních sborů.