FHStories

Zpráva z konference SLOVO A TVAR (X). 2024

17. – 18. 6. 2024, Lipnice nad Sázavou

Uspořádal Mgr. Jaroslav Novotný, Ph.D., Katedra filosofie na UK FHS

PROGRAM

I letos proběhl další ročník série workshopů a konferencí „Slovo a tvar“, který dlouhodobě rozvíjí perspektivy, jež oscilují v rozpětí vztahu mezi filosofií, slovesným a výtvarným dílem. Diskusní příspěvky se pohybují jak na obecnější rovině teoretického výkladu, tak představují konkrétní interpretace tematizovaných souvislostí na vybraných dílech. V posledních letech je součástí setkání i blok věnovaný Jaroslavu Haškovi.

Letošní ročník zahájil příspěvek Jiřího Tourka „Člověk, tělo a vztah ke stavbám“, který nastoloval otázku rozšířeného, vícevrstevnatého a zároveň celostního vnímání architektonického díla. Navazoval příspěvek Roberta Kanócze „Policejní služba při pochodu věd – K Heideggerovým raným pokusům o rozchod s filosofií“, který se na základě přednášky Pojem času (1924) pokouší ukázat a rozvážit, jak se Heidegger snaží vymezit vůči filosofii, co má nefilosofické myšlení znamenat a nakolik se ho daří naplnit. Následně Alexandra Brocková v příspěvku „Lodě, moře a přístavy u Blaise Pascala“ ukazuje, jak se na metaforické rovině vyjadřuje vztah jistoty a nejistoty přes motiv domova, příslušnosti a ukotvení, jejichž naléhavost se ovšem dostává do zřetele až tehdy, když člověk zakouší, že je vytržen a nesen propastnou hlubinou. V návaznosti na předchozí interpretaci metafor přesunul příspěvek „K Franzi Kafkovi“ těžiště konference plně na půdu filosofické a literárně-vědné interpretace díla. V tomto příspěvku Filip Timingeriu připomněl letošní Kafkovo výročí předvedením alternativního způsobu proniknutí do jeho textů přes analýzu stylu a užití jazyka, aby se oproti většinovému chápání ukázala možnost číst Kafku i jako komického autora. Peter Steiner se příspěvkem „Parrhesia Václava Černého“ snažil poodkrýt reflexi vlastní tvůrčí činnosti a celkového postoje u tohoto významného literárního kritika a spisovatele přes foucaultovskou modifikaci původně sókratovského nároku na jednotu řeči. Příspěvek Františka A. Podhajského „Nakolik komplexní je literární dílo“ se v jiné perspektivě vrací k výchozí otázce konference po rozšířeném a celistvém vnímání díla, tentokrát však na základě modelu neuronových sítí. Josef Kružík se příspěvkem „Acedia jako základní naladění modernismu“ věnoval motivu lenosti, resp. znechucení životem, aby ukázal, jak se z tohoto jednoho ze sedmi tradičních křesťanských hříchů stal v novověké sekularizované modifikaci hybný podnět modernistické literatury, což autor příspěvku demonstruje na vybraných pasážích Eliotovy Pusté země.

V bloku věnovaném Jaroslavu Haškovi zazněly dva historicko-literární příspěvky od Jomara Hønsiho, příspěvek „Bádání o Jaroslavu Haškovi a jeho spisech v časopisech“ a Františka Cingera, příspěvek „Jaroslav Hašek v armádách“. První přednášející na základě čerstvě digitálně zpřístupněného časopisu Svět zvířat korigoval zažité představy o Haškově mystifikaci; druhý přednášející především opět oproti zaběhnutým schématům historicky-literárně dokumentoval Haškův rozchod s Československými legiemi. Následný příspěvek Aleše Svobody „Hašek, Švejk, Lada a národní kýč“ především ukázal, že je potřeba odlišit vlastní význam tvorby Josefa Lady a jeho roli ve vývoji českého moderního umění od masového zvulgarizovaného využití jeho zpodobení Švejka, a že je zároveň zapotřebí Ladovy ilustrace Haškova románu uchopit v odlišení od Haškova textu jako samostatné dílo. Poslední příspěvek Jaroslava Novotného „Hašek a Hrabal. K rozdílům a souvislostem“ v návaznosti na loňské dvojité výročí Jaroslava Haška a u příležitosti letošního výročí Bohumila Hrabala připomněl spřízněnost obou autorů, kterou lze dosledovat až k určitým základním mezním zkušenostem, na něž jejich tvorba odpovídá.

V závěru konference v obsáhlém komentáři k některým příspěvkům vystoupil i sochař Radomír Dvořák, jenž má aktuálně na Lipnici výstavu představující průřez jeho tvorbou.

Radomír Dvořák. RÁMaJANA. 2006

Konferencí zasvěceně provázel v roli moderátora Jakub Češka.

20. 6. 2024

Mgr. Jaroslav Novotný, Ph.D.