A. Publikační a další tvůrčí činnost

Jedním z pilířů hodnocení akademických pracovníků je jejich publikační činnost. Hodnoticí komise obdrží přehled všech publikací zaměstnance z osobní bibliografické databáze (dále jen „OBD”) za posledních 5 let. Zaměstnanec v rámci sebehodnocení vybere až 5 svých publikací za posledních 5 let, které pokládá za nejlepší. Ve zdůvodněných případech lze vybrat tyto nejlepší výsledky až za 8 let (např. neplacené volno, pobyt v zahraničí, mateřská dovolená, plnění administrativních a expertních funkcí). S ohledem na to, že je hodnocena činnost v rámci pracovního úvazku na fakultě, lze do 5 vybraných výsledků zahrnout jen publikace vykázané na fakultu. U každé vybrané publikace zaměstnanec připojí komentář vysvětlující kvality publikace, důvod jejího výběru, případně doplní její ohlas (recenze) ad. U spoluautorských publikací zaměstnanec v hodnocení slovně specifikuje svůj podíl (nejen procentuálně, nýbrž i přesným popisem toho, v čem jeho podíl spočíval).

Zaměstnanec může v rámci sebehodnocení uvést počet citací svých publikací (bez autocitací) dle některé z metodik (Web of Science, Scopus, Google Scholar), případně může připojit jmenovitý seznam ohlasů (citací) zjištěných jím samým nebo H-index. K tomu může připojit doplňující či vysvětlující komentář.

Vybrané nejlepší publikace

Při hodnocení vědecké a další tvůrčí činnosti se komise zaměří právě na vybrané nejlepší výsledky (viz výše). Hodnocení se zaměřuje na kvalitu, nikoli kvantitu.

Ideálem při hodnocení je vynikající publikace, která:

Vynikající publikace vyšly v jazyce, ve kterém je pro odborníky na mezinárodním poli kolem daného tématu samozřejmostí číst. Obvykle to bude angličtina, pro některé obory může jít o jiné jazyky (němčina, francouzština ad.) Naopak anglicky psaná publikace vydaná v českém nakladatelství bez mezinárodní distribuce a bez ohlasů ve světě se nedá považovat za světovou.

Stále významné jsou publikace, které v některých kritériích zaostávají, například vyšly v méně významném časopise či nakladatelství, mají málo ohlasů, jsou méně originální nebo přináší spíše úvodní nebo dílčí zpracování problému. Podprůměrné jsou publikace, pokud vyšly v nakladatelství nebo časopisu s pouze formálním recenzním řízením nebo bez něj, případně v nerecenzovaných sbornících apod.

Komise posuzuje také strukturu seznamu publikací ve vztahu k dané pracovní pozici a perspektivou odborného rozvoje zaměstnance. V případě pracovní pozice odborný asistent hodnoticí komise v rámci struktury seznamu publikací sleduje, zda zaměstnanec realisticky směřuje k habilitačnímu řízení.

Ostatní tvůrčí činnost

Zaměstnanec může uvést další výsledky své tvůrčí činnosti. Seznam níže pro přehlednost stručně uvádí typy sledovaných výstupů. U každého kategorie lze uvést maximálně 5 nejvýznamnějších výsledků za posledních 5 let. Cílem není úplný výčet, ale zdůraznění nejvýznamnějších výstupů.

Za významné považujeme výstupy a činnosti, které mají mezinárodní nebo významný badatelský rozměr či širší dopad na akademickou komunitu (u popularizace na společnost), případně ty, kde měl zaměstnanec nebo zaměstnankyně vůdčí či významnou roli. U každého výstupu nebo činnosti zaměstnanec specifikuje rok a pokud možno uvede odkaz na výstup/činnost.

• Aktivní účast na konferenci či workshopu, zvané přednášky; kurátorované výstavy (výstupem je vytvoření výstavy) ad.

• Projektová činnost (projekty základního a aplikovaného výzkumu, příprava projektových žádostí, zejména v roli hlavního řešitele);

• Organizace workshopů nebo konferencí;

• Expertní činnost (členství ve vědeckých radách, členství v univerzitních, ministerských a jiných národních či mezinárodních hodnoticích panelech či grantových agenturách, členství v pracovních a poradních orgánech vlády a ministerstev, oponentské posudky habilitačních prací, recenze článků a knih pro akademická periodika a vydavatelství, členství v radách vydavatelství a časopisů ad.);

• Popularizační činnost (CŽV, U3V, vystupování v médiích, publicistika, popularizační akce pro veřejnost, veřejné přednášky, panelové diskuse ad.);

• Publikační činnost jiného než vědeckého typu (popularizační práce, učebnice či jiné výukové publikace, oborově významné překlady, autorské výstavy ad.);

• Výzkumná činnost pro aplikovanou sféru (ministerstva, NNO, firmy).

B. Pedagogická činnost

Kvalita výuky

Rozsah a objem výuky

Smyslem kvantitativních indikátorů (viz níže) je přiblížit objem pedagogické náplně pracovního úvazku. Významnou roli zde hrají slovní komentáře, které k indikátorům může připojit jak hodnocený zaměstnanec, tak vedoucí katedry.

Mezi indikátory patří:

• Přehled všech vyučovaných kurzů v ZS a v LS v jednotlivých rocích; při sdílené výuce v kurzu vyjádřit procentem podíl hodnoceného zaměstnance.

• Průměrný počet hodin výuky týdně (jak s podíly podle počtu vyučujících jednoho předmětu, tak i bez podílů; v případě většího množství předmětů vyučovaných společně s dalšími vyučujícími se komise spoléhá na komentář zaměstnance či vedoucího [tento indikátor se uplatňuje jen při hodnocení v aplikaci].

• Počet atestací (průměrný počet atestací udělených za semestr; započítávají se též počty udělených atestací v předmětech bez výuky – komisní zkoušky, písemné práce apod.) [tento indikátor se uplatňuje jen při hodnocení v aplikaci].

• Vedení závěrečných prací (počet prací za posledních 5 let, které byly (a) obhájené, (b) nedokončené, (c) jsou aktuálně vedené, a to odlišené podle stupně studia: bakalářské, magisterské, doktorské; počet a portfolio vedených prací se posuzuje ve vztahu k typické náplni práce na dané pozici a ve vztahu k průměrnému počtu na daném pracovišti i fakultě jako celku)

• Psaní oponentských posudků závěrečných prací (počet posudků podle stupně studia: bakalářské, magisterské, doktorské, je hodnocen ve vztahu k průměrnému počtu na daném pracovišti i fakultě jako celku)

Ostatní

Zde má zaměstnanec možnost uvést další pedagogické činnosti relevantní pro hodnocení. Cílem není úplný výčet, ale vypíchnutí nejvýznamnějších výstupů. Může jít např. o:

• podíl na organizaci výuky (např. příprava a oprava testů u přijímacích zkoušek/státních zkoušek, koordinování modulů či velkých kurzů, podílení se na koncepci studijních programů);

• garantování studijních programů a předmětů;

• podíl na přípravě a motivování uchazečů o studium (organizace akcí pro uchazeče a participace na nich, participace na přípravných kurzech atd.);

• projektová činnost zaměřená na vzdělávání nebo mobilitu: příprava, vedení, participace; včetně programu Erasmus;

• práce se studujícími nad rámec výuky (zapojování studentů do výzkumu, spolupráce se spolky na jejich akcích, pomoc s organizací studentských workshopů ad.).

C. Administrativní a expertní činnost v akademických orgánech

Jedná se zejména o činnosti spojené s:

D. Měkké dovednosti a jazykové dovednosti

Při hodnocení se přihlíží též k jazykovým dovednostem a k měkkým dovednostem zaměstnanců.

Jazykové dovednosti

Katalog prací na UK uvádí jazykové dovednosti jako kvalifikační předpoklad pro jednotlivé pozice. Dobrá znalost světového jazyka, typicky angličtiny, je předpokladem naplňování pracovní pozice AP. Sebehodnocení a hodnocení je příležitost reflektovat slabší nebo naopak výborné jazykové dovednosti zaměstnance a v případě potřeby lze jazykové dovednosti zakomponovat do individuálního plánu kariérního rozvoje. Jinak je v pořádku položku jazykové dovednosti nechat nevyplněnou, tj. nehodnotit.

Měkké dovednosti

Do měkkých dovedností patří zhodnocení pracovního jednání a chování, zejména: komunikace na pracovišti, sociální dovednosti, zodpovědnost, aktivita, flexibilita, ochota spolupracovat a v neposlední řadě profesionalita jako pedagoga i badatele – respektující chování ke studujícím i kolegům a dbaní na etické rozměry vědecké a pedagogické práce. Sebehodnocení a hodnocení uvádí silné a slabé stránky, které v tomto ohledu hodnocený zaměstnanec a vedoucí vnímá. Hodnocení je příležitost reflektovat problémy nebo výrazné kvality v oblasti měkkých dovedností a v případě potřeby je zakomponovat do individuálního plánu kariérního rozvoje.