Historická sociologie

Forma studia: prezenční, nebo kombinovaná

Charakteristika studia

Historickou sociologii nelze chápat jako nějaké hybridní spojení historie a sociologie. Je to studijní program vycházející z předpokladu, že obecným předmětem sociologie je historická, časoprostorově determinovaná sociální realita. V souladu s touto premisou lze historickou sociologii definovat jako specifickou teoretickou a metodologickou perspektivu zaměřenou na dlouhodobé sociální procesy, jakož i na analýzu rozdílů a podobností různých dějinných období. Klíčovým tématem historické sociologie je modernizace. Dalšími tématy jsou otázky sociální změny, civilizační analýzy, náboženské a kulturní plurality, utváření států a národů, formování světového systému, integračních a dezintegračních procesů a globalizačních trendů.

Historická sociologie dnes představuje velmi rozmanitý a vnitřně diferencovaný obor, který se snaží rozvíjet obecnou teorii, má řadu teorií speciálních, rozbíhá se do řady specializovaných směrů a rozvíjí výzkum i na empirické úrovni. Její studium není nějak úzce oborově orientované a není ani založeno na jedné teorii či metodě. V teoretické části je zdůrazňována multiparadigmatičnost oboru, ve výzkumné oblasti zase pluralita metodologických přístupů. Typické jsou pro ni interdisciplinární přesahy do jiných oborů, v prvé řadě do historie, ale také do antropologie, politologie a ekonomie.

Cílem studijního programu Historická sociologie je rozvíjet badatelskou činnost a pedagogickou přípravu odborníků se zaměřením na problematiku dlouhodobých sociálních procesů a trendů, jež významným způsobem ovlivňují život soudobých společností. Potřeba porozumět těmto otázkám vyvolává požadavky na rozvoj adekvátních teoretických a metodologických přístupů a zároveň na specifickou přípravu vysokoškolských studentů. Průběh studia historické sociologie je rozčleněn do tří základních bloků, ve kterých studenti nabývají specifické znalosti a dovednosti. První blok, který lze označit jako teoreticko-historický, nabízí kurzy věnované obecným teoretickým koncepcím historické sociologie a civilizacionistiky. Druhý blok – metodologicko-výzkumný – seznamuje studenty se základními přístupy a problémy sociologické a historické metodologie. Třetí blok má charakter výběrový a specializační. Takto koncipovaná výuka by měla – jak z hlediska úrovně znalostí, tak i z hlediska praktického osvojení potřebných dovedností – připravit studenty na budoucí výkon jejich povolání, ať už je budou vykonávat v oblasti akademické (badatelské) či mimoakademické (úřady, agentury, vzdělávací instituce, poradenské firmy, redakce apod.).

Koncepce výuky vychází z předpokladu, že absolvent oboru by neměl být jednostranně, úzce zaměřeným odborníkem, nýbrž kvalitně vzdělaným jedincem, který disponuje relativně širší škálou znalostí a dovedností a je otevřený, flexibilní a schopný reagovat na aktuální potřeby a požadavky, které před společnost klade soudobý vývoj. Absolventi oboru by měli dokázat uvažovat o nejrůznějších společenských jevech, problémech a tématech v širších historických i teritoriálních souvislostech, sestavovat a řídit odborné projekty, shromažďovat a vyhodnocovat specializované poznatky, analyzovat data kvantitativní i kvalitativní povahy, vytvářet zprávy, expertizy, posudky a odborné studie.