Čl. 1: Úvodní ustanovení

Tato Pravidla pro organizaci studia na Fakultě humanitních studií (dále jen „pravidla“) stanoví podle čl. 19 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy (dále jen „studijní a zkušební řád univerzity“) požadavky studijních programů uskutečňovaných na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy (dále jen „fakulta“) a upravují podrobnosti o organizaci studia na fakultě.

ČÁST PRVNÍ: POŽADAVKY BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ

Čl. 2: Úseky studijních programů

(k čl. 4 odst. 6 studijního a zkušebního řádu univerzity)

Pro všechny bakalářské a magisterské studijní programy uskutečňované na fakultě jsou úseky studia ročníky.

Čl. 3: Minimální počty kreditů

(k čl. 5 odst. 11 studijního a zkušebního řádu univerzity)

1. Minimální počty kreditů nutné pro zápis do dalšího úseku studia jsou u bakalářského studijního programu

   a.	50 kreditů pro zápis do druhého úseku studia,
   b.	100 kreditů pro zápis do třetího úseku studia,
   c.	150 kreditů pro zápis do čtvrtého úseku studia,
   d.	160 kreditů pro zápis do pátého úseku studia,
   e.	160 kreditů pro zápis do dalších úseků studia.

2. Minimální počty kreditů nutné pro zápis do dalšího úseku studia ve dvouletých magisterských studijních programech jsou

   a.	a) 50 kreditů pro zápis do druhého úseku studia,
   b.	b) 100 kreditů pro zápis do třetího úseku studia,
   c.	c) 100 kreditů pro zápis do dalších úseků studia.

Čl. 4: Opakovaný zápis předmětu

(k čl. 7 odst. 9 studijního a zkušebního řádu univerzity)

1. Opakování zápisu předmětu, který je studijním plánem daného studijního programu stanoven jako povinný, je vyloučeno. Výjimkou jsou povinné předměty bakalářských studijních programů Studium humanitní vzdělanosti a Liberal Arts and Humanities, u nichž je povolen jeden opakovaný zápis v bezprostředně následujícím úseku studia.

2. Opakování zápisu předmětu, který je studijním plánem daného studijního programu stanoven jako povinně volitelný nebo volitelný, je vyloučeno, není-li v SIS stanoveno jinak.

   
   

Čl. 5: Lhůta pro splnění kontroly studia předmětu

(k čl. 8 odst. 3 studijního a zkušebního řádu univerzity)

1. Kontrolu studia povinně volitelného a volitelného předmětu je student povinen splnit do konce zkouškového období letního semestru daného úseku studia.

2. Kontrolu studia povinného předmětu je student povinen splnit nejpozději do konce zkouškového období letního semestru bezprostředně následujícího úseku studia s výjimkou předmětů, u nichž je povolen opakovaný zápis. V jejich případě je student povinen splnit kontrolu studia do konce zkouškového období letního semestru daného úseku studia.

   
   

Čl. 6: Kontroly studia a jejich uznávání

(k čl. 8 odst. 4, 7, 13, 16 - 18 studijního a zkušebního řádu univerzity)

1. U předmětů vyučovaných na fakultě jsou kolokvium, zápočet, klasifikovaný zápočet a zkouška vždy samostatnou formou kontroly studia.

2. Počet opravných termínů pro splnění kolokvia, zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu je stejný jako v případě zkoušky, student má právo na dva opravné termíny.

3. U zkoušek a klasifikovaných zápočtů se použije klasifikace „výborně“ (1), „velmi dobře“ (2), „dobře“ (3), „neprospěl/a“ (4).

4. V případě žádosti o uznání splnění kontroly studia děkan odpovídající počet kreditů nepřizná u

   a.	předmětů získaných v rámci předchozího absolvovaného studia, které byly nutnou podmínkou k absolvování tohoto studia;
   b.	předmětů získaných v rámci souběžného studia; výjimku tvoří pouze kontroly studia předmětů zapsaných prostřednictvím SIS jakožto volitelné předměty v rámci Univerzity Karlovy;
   c.	předmětů, které byly klasifikovány „dobře“; tato podmínka platí pro všechny kontroly studia předmětu, a to včetně kontrol studia předmětů absolvovaných v rámci programů celoživotního vzdělávání realizovaných na fakultě.

5. V jiných případech než případech podle odstavce 4 může děkan rozhodnout o uznání splnění kontroly studia. Na uznání splnění kontroly studia není nárok.

   
   

Čl. 7: Státní zkoušky

(k čl. 9 studijního a zkušebního řádu univerzity)

1. Části státní zkoušky a jejich tematické okruhy jsou stanoveny studijním plánem studijního programu a je možné je skládat samostatně (k čl. 9 odst. 5 studijního a zkušebního řádu univerzity).

2. Minimální počty kreditů nutných pro konání jednotlivých částí státní zkoušky jsou v případě studijních programů umožňujících přihlašovat se k jednotlivým částem státní zkoušky postupně stanoveny následovně:

   a.	Podmínkou pro konání jiné než poslední části státní zkoušky v bakalářském studijním programu Studium humanitní vzdělanosti je pro část státní zkoušky Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě 27 kreditů získaných absolvováním předmětů předepsaných studijním plánem, z toho 11 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů; pro část státní zkoušky Filosofie v kontextu humanitních věd 24 kreditů získaných absolvováním předmětů předepsaných studijním plánem, z toho 8 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů; pro část státní zkoušky Evropské dějiny v kontextech 24 kreditů získaných absolvováním předmětů předepsaných studijním plánem, z toho 8 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů.
   b.	Počet kreditů nutných pro konání jiné než poslední části státní zkoušky v dobíhajícím magisterském studijním oboru Obecná antropologie je 24 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů předepsaných studijním plánem. Počet kreditů nutných pro konání jiné než poslední části státní zkoušky v magisterském studijním programu Antropologická studia je pro první část státní zkoušky 30 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů předepsaných studijním plánem; pro druhou část státní zkoušky ve specializaci Filosofická antropologie 78 kreditů získaných absolvováním předmětů předepsaných studijním plánem, z toho 21 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů; pro druhou část státní zkoušky ve specializaci Historická antropologie 78 kreditů získaných absolvováním předmětů předepsaných studijním plánem, z toho 29 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů; pro druhou část státní zkoušky ve specializaci Sociokulturní antropologie 78 kreditů získaných absolvováním předmětů předepsaných studijním plánem, z toho 33 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů.
   c.	Počet kreditů nutných pro konání jiné než poslední části státní zkoušky v dobíhajícím magisterském studijním oboru Studia občanského sektoru je 23 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů předepsaných studijním plánem pro první část státní zkoušky a 27 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů předepsaných studijním plánem pro druhou část státní zkoušky. Počet kreditů nutných pro konání jiné než poslední části státní zkoušky v magisterském studijním programu Studia občanské společnosti je 21 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů předepsaných studijním plánem pro první část státní zkoušky a 15 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů předepsaných studijním plánem pro druhou část státní zkoušky.
   d.	Počet kreditů nutných pro konání jiné než poslední části státní zkoušky v dobíhajícím magisterském studijním oboru Elektronická kultura a sémiotika je 21 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů předepsaných studijním plánem pro první část státní zkoušky a 35 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů předepsaných studijním plánem pro druhou část státní zkoušky. Počet kreditů nutných pro konání jiné než poslední části státní zkoušky v magisterském studijním programu Elektronická kultura a sémiotika je pro první část státní zkoušky 20 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů předepsaných studijním plánem; pro druhou část státní zkoušky 20 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů předepsaných studijním plánem.
   e.	Počet kreditů nutných pro konání jiné než poslední části státní zkoušky v dobíhajícím magisterském studijním oboru Sociální a kulturní ekologie je 60 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů předepsaných studijním plánem pro první část státní zkoušky, 90 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů předepsaných studijním plánem pro druhou část státní zkoušky a 120 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů předepsaných studijním plánem pro třetí část státní zkoušky. Počet kreditů nutných pro konání jiné než poslední části státní zkoušky v magisterském studijním programu Sociální a kulturní ekologie je pro první část státní zkoušky 60 kreditů, z toho 23 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů předepsaných studijním plánem; pro druhou část státní zkoušky 90 kreditů, z toho 17 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů předepsaných studijním plánem; pro třetí část státní zkoušky 120 kreditů, z toho 22 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů předepsaných studijním plánem.
   f.	Počet kreditů nutných pro konání jiné než poslední části státní zkoušky v magisterském studijním programu Orální historie – soudobé dějiny je 35 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů předepsaných studijním plánem pro první část státní zkoušky a 30 kreditů získaných absolvováním povinných předmětů předepsaných studijním plánem pro druhou část státní zkoušky.

ČÁST DRUHÁ: PODROBNOSTI O ORGANIZACI STUDIA V BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

Čl. 8: Zápis předmětů

1. Studenti bakalářského a magisterských studijních programů si zapisují předměty pouze elektronicky v SIS.

2. Předběžnou registraci povinných předmětů, u kterých jsou splněny podmínky podle čl. 7 odst. 5 studijního a zkušebního řádu univerzity, provádí elektronicky studijní oddělení.

3. Období elektronického zápisu předmětů pro jednotlivé úseky studia je určeno opatřením rektora. V tomto období je zápis pouze předběžný a studenti ho mohou měnit.

   
   

Čl. 9: Kontrola studia

1. Výsledky kontroly studia předmětů jsou zapisovány do SIS, a to přímo vyučujícími, pouze ve výjimečných případech pak odpovědnými pracovníky pověřenými děkanem.

2. Průběžná kontrola studia probíhá na konci každého úseku studia na základě údajů zapsaných řádně v SIS.

3. Pro plnění zkoušek, kolokvií, zápočtů a klasifikovaných zápočtů je určeno zejména zkouškové období semestru, ve kterém probíhá výuka předmětu. Pro toto zkouškové období vypisuje vyučující termíny zkoušek podle čl. 8 odst. 12 studijního a zkušebního řádu univerzity. Termíny vyučující vypisuje v SIS.

   
   

Čl. 10: Závěrečná práce, státní závěrečná zkouška

Student má právo obdržet posudek školitele i oponenta bakalářské nebo diplomové práce nejpozději 3 pracovní dny před konáním obhajoby.

ČÁST TŘETÍ: PODROBNOSTI O ORGANIZACI STUDIA V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

Čl. 11

1. Studium v doktorském studijním programu probíhá podle schváleného individuálního studijního plánu pod vedením školitele. Student může studijní plán upřesňovat během celého studia se souhlasem oborové rady nebo na její podnět.

2. Studijní plán stanovuje plnění studijních povinností, zejména:

   a.	plánovaný průběh výzkumné a vědecké činnosti včetně studijních pobytů a zahraničních stáží;
   b.	zkoušky požadované ke studiu; počet a věcný obsah předepsaných zkoušek jsou v souladu s oprávněním uskutečňovat příslušný studijní program;
   c.	téma disertační práce a jméno školitele, příp. konzultanta;
   d.	termíny plnění stanovených povinností - studijní povinnosti doktorského studia jsou v individuálním studijním plánu rozloženy do standardní doby studia.

3. Student doktorského studia je povinen publikovat výsledky svého bádání způsobem obvyklým v příslušném vědním oboru a v souladu s doporučením pro sestavování individuálních studijních plánů vydaným oborovou radou; současně je podle pokynů oddělení vědy fakulty povinen své publikace včas a náležitě vykazovat, zejména pak do příslušných elektronických databází. Jen publikace dedikované fakultě a řádně vykázané v modulu OBD systému IS Věda se považují za relevantní z hlediska povinností studia.

4. Student doktorského studia je povinen vykazovat absolvované zahraniční stáže do příslušných elektronických databází.

5. V souladu se čl. 10 odst. 6 studijního a zkušebního řádu univerzity probíhá studium vždy pod vedením školitele, kterého navrhuje oborová rada a jmenuje děkan. Při změně školitele se postupuje obdobně. Školitelem může být profesor nebo docent; v odůvodněných případech může být školitelem též absolvent doktorského studijního programu či jeho obdoby, navrhne-li ho oborová rada studia a schválí vědecká rada fakulty. Školitel, který je profesorem nebo docentem, může být v rámci fakulty školitelem nejvýše deseti studentů. Školitel, který není profesorem nebo docentem, může být v rámci fakulty školitelem nejvýše dvou studentů. Děkan může v odůvodněných případech na základě žádosti předsedy příslušné oborové rady udělit výjimku pro překročení těchto limitů.

   
   

Čl. 12

1. Předseda oborové rady může vyhlásit hlasování mimo zasedání oborové rady (dále jen „hlasování per rollam“), jde-li o neodkladnou záležitost nebo o návrh, k jehož projednání není možné nebo účelné svolat zasedání oborové rady.

2. Vyhlášení hlasování, znění návrhu se rozešlou členům oborové rady prostřednictvím elektronické konference. Ve vyhlášení se uvede lhůta pro hlasování, která činí nejméně 5 dní.

3. Člen elektronickou formou zašle souhlas, nesouhlas, nebo zdržení se, ve lhůtě podle odstavce 2, jinak je jeho hlas neplatný. Stejnou formou a ve stejné lhůtě může člen hlasování per rollam odmítnout.

4. Návrh se považuje za schválený, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů; to neplatí, jestliže hlasování per rollam o návrhu odmítla nejméně jedna třetina všech členů.

5. Zápis o hlasování per rollam je součástí zápisu z řádného jednání oborové rady.

   
   

Čl. 13

1. Student se hlásí ke státní doktorské zkoušce tehdy, má-li splněny všechny dílčí studijní povinnosti stanovené ve svém individuálním studijním plánu.

2. Disertační práci odevzdává student v termínech stanovených harmonogramem akademického roku, nejpozději však 6 měsíců před uplynutím maximální doby studia.

3. Disertační práce musí odpovídat metodologickým standardům oboru a být samostatným přínosem pro jeho rozvoj. Práce musí mít příslušné formální náležitosti: obsah, soupis použité literatury a dalších zdrojů, abstrakt v češtině a v angličtině, pokud byla práce vypracována v jiném jazyce než v českém nebo anglickém, může být abstrakt také v tomto jiném jazyce, klíčová slova v češtině a v angličtině, případně další náležitosti stanovené příslušnou oborovou radou. Pokyny týkající se formálních náležitostí, úpravy a odevzdání disertační práce jsou zveřejněné na internetových stránkách fakulty.

4. Pokud probíhá státní doktorská zkouška a obhajoba disertační práce při jednom zasedání zkušební komise, je nutné dodržet pořadí, kdy první musí být úspěšně složena státní doktorská zkouška, což je nutnou podmínkou přistoupení k obhajobě.

5. Komise pro státní doktorskou zkoušku i obhajobu disertační práce má 5 členů; předsedu a členy zkušební komise jmenuje děkan fakulty. Alespoň jeden člen komise nesmí být členem akademické obce fakulty.

6. Student má právo obdržet oponentské posudky nejpozději 7 dní před konáním obhajoby.

7. Obhajoba disertační práce se koná v jazyce, v němž je daný studijní program uskutečňován. Obhajobu je možné konat též v angličtině či jiném jazyce, který je opodstatněn jazykem či tématem disertační práce. Jazyk obhajoby lze takto změnit pouze na základě písemné žádosti studenta, o níž rozhoduje příslušná oborová rada. K žádosti se vyjadřuje školitel a zkušební komise a její kladné vyřízení je podmíněno jejich souhlasným stanoviskem.

   
   
   

ČÁST ČTVRTÁ: SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Čl. 14: Vyřizování podání studentů ve věcech organizace studia (k čl. 17 odst. 3 studijního a zkušebního řádu univerzity)

Vyřizování podání studenta náleží příslušnému proděkanovi dle typu studia. Přezkoumání vyřízení podání náleží děkanovi.

Čl. 15: Přechodná ustanovení

1. Práva a povinnosti studentů, kteří započali své studium přede dnem nabytí účinností těchto pravidel, se řídí těmito pravidly.

2. Na uskutečňování studijních oborů v rámci studijních programů akreditovaných podle zákona o vysokých školách ve znění účinném před 1. září 2016 se přiměřeně vztahují ustanovení těchto pravidel o uskutečňování studijních programů.

3. Opakovaný zápis povinných předmětů a s tím související lhůty pro jejich plnění podle čl. 4 a 5 těchto pravidel se vztahuje na předměty poprvé zapsané ode dne nabytí účinnosti těchto pravidel.

   
   

Čl. 16: Závěrečná ustanovení

1. Zrušují se Pravidla pro organizaci studia na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy schválená Akademickým senátem Univerzity Karlovy dne 23. června 2017.

2. Tato pravidla byla schválena akademickým senátem fakulty dne 27. července 2020.

3. Tato pravidla nabývají platnosti dnem schválení Akademickým senátem Univerzity Karlovy.¹

4. Tato pravidla nabývají účinnosti prvním dnem akademického roku 2020/2021.

Mgr. Jakub Marek, Ph.D.

předseda AS FHS UK

Ing. arch. Mgr. Marie Pětová, Ph.D.

děkan FHS UK

prof. Ing. František Zahálka, Ph.D.

předseda AS UK