Oborové zaměření:

Zabývá se německou a francouzskou fenomenologií, hermeneutikou, německou klasickou filosofií, filosofickou antropologií a filosofií dějin. Je hlavním řešitelem 7 grantů (AV ČR, GA AV, GA ČR) a koordinátorem programu PRVOUK P 18 „Fenomenologie a sémiotika“.

Kontakt a konzultační hodiny:

Viz SIS.

Vyučované kurzy:

Viz SIS.

Vzdělání a kvalifikace:

1983–1989: Filozofická fakulta UK v Praze (obor Filosofie-fyzika), titul promovaný filosof

1990–1992: MA, magisterské studium (obor Filosofie-politická věda), Katholische Universität Eichstätt v Německu

1997–2003: doktorské studium, Université Paris XII – Créteil, Filozofická fakulta UK v Praze

2003: Ph.D., Filozofická fakulta UK v Praze

2012: doc., Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, obor Filosofie

2016: DSc., Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.

Zaměstnání:

1989–dosud: Filosofický ústav AV ČR v. v. i. (FLÚ, vedoucí vědecký pracovník)

1992–2000: Archiv Jana Patočky při Filosofickém ústavu AV ČR (vědecký pracovník)

1995–2000: Ústav pro filosofii a religionistiku Filozofické fakulty UK v Praze (odborný asistent)

2000–dosud: pracovní skupina Filosofie XX. Století, od r. 2008 Oddělení současné kontinentální filosofie, vedoucí vědecký pracovník, FLÚ

2004–dosud: Fakulta humanitních studií UK v Praze - odborný asistent, od 2012 docent, od 2007 vedoucí pracoviště oboru a koordinátor programu Erasmus Master Mundus „Německá a francouzská filosofie (EuroPhilosophie)“ na FHS UK

2009–dosud: Středoevropský institut pro filosofii při FHS UK a FLÚ AV ČR, v. v. i. (ředitel)

Ocenění:

2014: Cena AV ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu

2015: Řád Francouzské republiky Rytíř akademických palem za vědecké zásluhy a aktivní podíl na univerzitní a vědecké spolupráci mezi Francií a ČR

Členství:

Člen Oborových rad postgraduálního studia filosofie na Filosofické fakultě UK v Praze (od r. 2006) a na Fakultě humanitních studií UK v Praze (od r. 2013). Od r. 2007 člen Vědecké rady FHS UK a členem Výkonné rady konsorcia programu Erasmus Master Mundus EuroPhilosophie, „Německá a francouzská filosofie v Evropě“, od r. 2009 členem Rady Association Europhilosophie. Členem vědeckých rad časopisů Horizon. Studies in Phenomenology, Interpretationes. Studia Phaenomenologica Europaenea (Acta Universitatis Carolinae), Metodo. International Studies in Phenomenology and Philosophy, Philosophie, Reflexe, Lidé města.

Pedagogická činnost

Od roku 1993 externě a od r. 1995 do r. 2000 interně přednášel na FF UK, od r. 2003 dosud přednáší na FHS UK. Vedl tři bakalářské, 11 magisterských, a dvě doktorské práce, v současnosti vede 2 magisterské a 10 doktorských prací (1 na FF UK, ostatní na FHS UK). Byl oponentem více než 40 magisterských a doktorských prací, z toho deset v zahraničí.

Seznam publikovaných prací:

A) Monografie:

• Relevance subjektivity. Tělo a duše z hlediska fenomenologie afektivity. Červený Kostelec: Nakladatelství Pavel Mervart 2010, 200 s.

• La genèse d’une hérésie. Monde, corps et histoire dans la pensée de Jan Patočka (Bibliothèque de l‘histoire de la philosophie. Nouvelle série). Paris: Vrin 2012, 184 s.

• Neue Konzepte der Phänomenalität. Essais zur Subjektivität und Leiblichkeit des Erscheinens (Orbis phaenomenologicus, vol. 26). Würzburg: Königshausen und Neumann, 2012. 199 s.

• O povaze jevů. Úvod do současné francouzské fenomenologie. Červený Kostelec: Nakladatelství Pavel Mervart 2010, 420 s.

B) Studie publikované v mezinárodně uznávaných/ recenzovaných periodikách:

1. „Renversements de l’intentionnalité. Subjectivité de l’apparaître mise en question par Jean-Luc Marion“, in: Discipline filosofiche XXV (2015), 2 (v tisku)

2. „Selbst und Leib. Auseinandersetzungen mit dem deutschen Idealismus bei Husserl und Levinas“, in: Horizon. Studies in Phenomonology 4 (2) 2015, s. 139 - 153.

3. „Husserl a otázka tělesnosti jako jádra subjektivity“. Filosofický časopis. Roč. 63, mimořádné číslo 1 (2015), s. 51-60.

4. „Die Genese einer Häresie. Epoché und Dissidenz bei Jan Patočka“, Phänomenologische Forschungen 2013, s. 165-180.

5. „Vtělení: subjekt a tělo v díle Emmanuela Levinase“, Filosofický časopis 2014, číslo publikace 409, mimořádné číslo Za hranicemi tváře. Levinas a socialita, vyd. Jan Bierhanzl a Karel Novotný, s. 99-116.

6. „Podmiot i cialo wedlug Levinasa“, in: Kwartalnik filozoficzny, Krakow XLII (2014), 4, s. 137-151.

7. „Subjectivity of embodiment“. Interpretationes. Studia Philosophica Europeanea. IV/ 1 (2014), Acta Universitatis Carolinae, Karolinum, Praha 2014, s. 187-195.

8. „Lidské a nelidské v Levinasově kritice Heideggera“, Filozofia (67) 2014, č. 7, s. 581-590.

9. “Qu’est-ce qu’un phénomène? Essai sur le concept de la phénoménalité chez Marc Richir,” Interpretationes. Studia philosophica Europeanea. II/1 (2012), Acta Universitatis Carolinae, Karolinum, Praha 2013, p. 71-84.

10. „Liberté et incarnation. Esquisse des conditions de l’existence humaine selon Patočka“, Chiasmi international 15 (2013), str. 105-118.

11. “Zeitbewusstsein – ein neuer Begriff des Erscheinens bei Edmund Husserl,” PSYCHO-LOGIK. Jahrbuch für Psychotherapie, Philosophie und Kultur. Nr. 7 (2012), p. 60-75.

12. “Körperlichkeit und Affektivität: Die Bedingungen der Möglichkeit der Leiblichkeit,” Archiwum historii filozofii i mysli spolecznej 57 (2012), p. 215 – 227.

13. „Corps, corps propre et affectivité de l’homme“, in: Etudes philosophiques (Juillet 2011 – 3), p. 375-393. PUF Paris 2011. Traduit de l’allemand par Marion Bernard.

14. Subjektivní pohyb těla a svět. Poznámky o fenomenologii a metafyzice tělesnosti v reflexích Jana Patočky, in: Filosofický časopis, zvláštní číslo 2011 Filosofie tělesnosti (vyd. Petr Urban), s. 47-68.

15. Fenomén a tělesnost v Merleau-Pontyho pozdním díle. Odchylka v prožitku jevu a ve fenoménu smyslového bytí. In. Filozofia. Roč. 66, č. 3 (2011), s. 88-113.

16. „Phänomenalitätskonzepte beim frühen Husserl und in der nachklassischen Phänomenologie“, in: Geburt der Phänomenologie. Edmund Husserl zu Ehren. Sonderband der Filosofický časopis 2010/1, Urban, S., (ed.), Prag 2010, s. 89-111.

17.  „Grenzen der klassischen Phänomenologie: das Antlitz bei E. Lévinas und das Geben, la donation, bei J.-L. Marion“, in: Phainomena, XIX (2010), Nr. 74-75, S. 125-138. Česky: „Co není dáno? Jean-Luc Marion a hranice fenomenologie“, in: Muránsky M. et al., Náboženstvo a nihilismus z pohledu filozofie existencie a fenomenológie, Filosofický ústav SAV, Bratislava 2010, s. 148-164.

18. „Husserlova fenomenologie z realistického hlediska“, in: Filosofický časopis 2009, č. 1, s. 37 - 58,  ISSN 0015-1831.

19. „Jevení a danost. Poznámky na okraj současných konceptů fenomenality“, in: Filozofia 62 (2007), č. 5, Bratislava, s. 434-450.

20. „Epoché jako událost ztráty smyslu života“, in:. Reflexe. Časopis pro filosofii a theologii, Praha : OIKOYMENH, 2007, 33, s. 21-32.

21. „Europa und Nacheuropa in der philosophischen Reflexion Jan Patočkas“, in: Phainomena, Ljubljana: Nova Revija, XVI (2007), 60-61, s. 47-60. Francouzský překlad E. Abrams « L'Europe et la post-Europe dans la réflexion philosophique de Jan Patočka », in: Alter. Revue de phénoménologie 17 (2009), s. 213-226. Dále vyšel italský, čínský a japonský překlad tohoto článku: in: Pensare (con) Patočka oggi. Filosofia fenomenologica e filosofia della storia, a cura di Mauro Carbone e Caterina Croce, Orthotes Editrice, Napoli 2012; in: The Phenomenological and philosophical Research in China, Bd. 12 (2012), Shanghai 2012; in: Centre for Intercultural Studies, Ritsumeikan University Kyoto, 2012

22. „Fenomén mezi intecionalitou a počitkem. Levinas a Husserl”, in: Filozofia, Bratislava, 61 (2006), č. 8, s. 622-630.

23. „Přirozený svět a dějiny. Ke dvěma ohniskům Patočkovy filosofie“, in: Hegelovskou stopou. K poctě profesora Milana Sobotky. Karolinum Praha: Acta Universitatis Carolinae, 2003, s. 155-166.

24. „L‘Esprit et la subjectivité transcendantale. Sur le status de l‘époché dans les premiers écrits de Jan Patočka“, in: Etudes phénoménologiques 25 (1999), S. 23  37.

25. „Dějinnost a svoboda. Heidegger a Patočkova raná filosofie dějin“, in: Reflexe, 1995, Nr. 14, s. 2.1-2.36.

26. „Transcendentální myšlenka a Fichtovo pojetí Já v raném Vědosloví“, in: Acta Universitatis Carolinae. Historica et Philosophica, Praha 1991, s. 27-39.

C) Studie publikované v mezinárodně uznávaných kolektivních monografiích a sbornících:

27. “From the Pure Phenomenon to the Divergence in the Flesh. On the Transformation of the Husserlian Concept of the Phenomenality in Merleau-Ponty“, in: Corporeity and Affectivity. Dedicated to Maurice Merleau-Ponty, Edited by K. Novotný, P. Rodrigo, J. Slatman, S. Stoller, Boston – Leiden 2014, str. 49-68.

28. “The Subjective Movement of Body and World: Observations on the Phenomenology and Metaphysics of Corporeality in the Reflections of Jan Patočka”, in: Phenomenology and Human Experience, (ed.) Chun-chi Yu and Kwok-ying Lau, Verlag Traugott Bautz, Libri Nigri 14, Nordhausen 2012, p. 153-169.

29. “Jan Patočka – Körper, Leib, Affektivität,” in: Leiblichkeit. Begriff, Geschichte und Aktualität einen Konzepts, ed. by E. Alloa, Th. Bedorf, C. Grüny, & T. N. Klass. Tübingen: Mohr-Siebeck (UTB) 2012, p. 81-99).

30.  „Gegebenheit und das Wesen des Erscheinens. Jan Patočkas und Michel Henrys Konzept der Phänomenalität“, in: Investigating Subjectivity. Classical and New Perspectives, Edited by Gert-Jan van der Heiden, Karel Novotný, Inga Römer, László Tengelyi, Brill, Boston – Leiden 2011, S. 309-336.

31. „Epoché als Ereignis des Sinnverlustes des Lebens. Jan Patočkas Phänomenologie einer geschichtlichen Sinnerneuerung“, in: Phänomenologie der Sinnereignisse, Gondek H.-D., Klass T. N., Tengelyi L. (Hg.), München 2011, s. 327-339.

32. „Über die leibhaftige Subjektivität des Erscheinens: Edmund Husserl und Michel Henry“ in: Gelebter Leib – Verkörpertes Leben, Hg. Von M. Staudigl, Königshausen und Neumann, Würzburg 2011, S. 57-72. Francouzský překlad: Karel Novotný, „Sur la subjectivité de l’apparaître“, in: Karel Novotný, Taylor S. Hammer, Anne Gléonec, Petr Špecián (editors): Thinking in Dialogue with Humanities. Paths into the Phenomenology of Merleau-Ponty, Zeta Books, Bucarest 2010, s. 83-98.

33. Limites de la phénoménologie classique: le visage chez E. Lévinas et la donation chez Jean-Luc Marion. In: La phénoménologie comme philosophie premiere. Praha : Filosofia, 2011 - (éd.: Novotný, K.; Schnell, A.; Tengelyi, L.) s. 225-240. ISBN 978-80-7007-347-6.

34. „Phänomenalität des Anderen. Versuch über die Phänomenalitätsauffassung bei Emmanuel Levinas“, in: Europa und seine Anderen. Emmanuel Levinas. Edith Stein. Jósef Tischner, Hanna-Barbara Gerl-Falkovitz, René Kaufmann u. Hans Rainer Sepp (Hg.), Dresden 2010, s. 243-252.

35. „Das Problem der Gegebenheit des Erscheinens. Patočkas Konzept der Phänomenalität im gegenwärtigen Kontext“, in: Konzepte des Phänomenalen. Heinrich Barth - Eugen Fink - Jan Patočka, H. R. Sepp u. A. Wildermuth (Hg.),Würzburg 2010, s. 91-110.

36. „Das Phänomen und sein Schatten. Zum Verhältnis der Phänomenalität und des Elementalen bei Maurice Merleau-Ponty“. In: Das Elementale. An der Schwelle zur Phänomenalität. Würzburg : Königshausen und Neumann, 2008. od s. 76-90.

37. „L‘ouverture du monde phénoménologique: donation ou compréhension? Sur le probleme de l‘apparaître comme tel chez Jan Patočka“, in: Jan Patočka. Phénoménologie asubjective et existence. Milano : Mimesis Edizioni, 2007. s. 9-27.

38. „Erinnerung und Zu-kunft. Zur Phänomenologie bei Jan Patočka“, in: Aufklärungen durch Erinnerung. Selbstvergewisserung und Kritik. Würzburg : Königshausen und Neumann, 2007. s. 103-110.

39. Novotný, Karel - Sokol, Jan, „Patočka, penseur d‘une dissidence philosophique et politique“, in: Dissidences. Paris : PUF, 2005. od s. 15-33.

40. „Die Transzendentalität der Welt: Epoché und Reduktion bei Jan Patočka“, in: Epoché und Reduktion. Formen und Praxis der Reduktion in der Phänomenologie. ed.: Kühn, R., Staudigl, M. Würzburg: Königshausen & Neumann, 2003. s. 153-175.

41. „Struktur des Erscheinens und endliche Freiheit. Einführung zu den Texten des Bandes“, in: Jan Patočka, Vom Erscheinen als solchem. Texte aus dem Nachlaß, Helga Blaschek Hahn u. Karel Novotný (Hg.), Alber Verlag Freiburg/München 2000, s. 11 - 35.

42. „Erscheinung des Ganzen. Jan Patočkas phänomenologische Philosophie der 30 Jahren“, in: H. R. Sepp, L. Hagedorn, Hg., Jan Patočka Bibliographie - Texte - Dokumente, Alber Verlag Freiburg/München 1999, s. 136  - 169.

43. „Historicité et alterité. La philosophie de l'histoire chez Jan Patočka entre 1934 et 1954“, in: Journal for Human Studies I (1998), Soul, South Korea, s. 21 – 35; Italský překlad „Storicita e alterita. La filosofia della storia in Jan Patočka tra il 1934 et il 1954“ T. Nastri in: L'heredita philosophica di Jan Patočka. A vent´anni dalla comparsa, D. Jervolino (Hg.), Napoli 1999, s. 109-130. ISBN 88 7146 533-4.

D) Články v ostatních knihách, časopisech a sbornících:

44. „Kacířství v Patočkově konceptu péče o duši“, in: Filozofia a umenie žiť. Zborník vedeckých príspevkov, vyd. Pavol Sucharek – Richard Sťahel, Slovenské filozofické združenie pri SAV v spoupráci s Vydavateľstvom IRIS –Vydavateľstvo a tlač, s.r.o., Bratislava a Filozofickou fakultou UKF v Nitre, 2014, s. 10-16.

45. „Tělo a afektivita. Fenomenologie a Lévinas“, in: Varia obscura, Nakl. Pavel Mervart, Červený Kostelec 2013, str. 93-101.

46. „Co je fenomén? O fenomenologických diferencích“, in: Novotný K. (vyd.), Co je fenomén? Husserl a fenomenologie ve Francii, Červený Kostelec/Praha 2010, s. 355-408.

47. „Názorná evidence a zjevnost prožitku. K problému danosti jevení u Jana Patočky a Michela Henryho”, in: Karul, R. a kol.: Michel Henry: život ako prelínanie subjektivity a intersubjektivity, Bratislava: Filozofický ústav SAV, 2009, s. 63-92.

48. „Jeden svět nestačí. Merleau-Ponty, Barbaras a meze fenomenologie“, in: J. Kuneš, M. Vrabec et alii, Člověk a jeho svět. Filosofický pojem světa od novověku po dnešek, Praha, Filosofia 2009, s. 357 – 381.

49. „Subjektivita jevení: intencionální a ne-intencionální fenomenologie – E. Husserl a M. Henry“, in: M. Fridmanová a K. Novotný (vyd.): Výzkumy subjektivity. Od Husserla k Foucaultovi, nakl. Pavel Mervart, Náchod 2008, s. 17-46.

50. „Co se děje v dějinách?“, in: Vita activa, Vita contemplativa. Janu Sokolovi k sedmdesátým narozeninám,  Josef Kružík (vyd.), UK FHS, Praha 2006, str. 21-28.

51. „Geschichtlichkeit und Freiheit.“ In: K věcem samým. Sborník Zdeňku Pincovi k šedesátým narozeninám. Praha: UK FHS, 2005, s. 115-124.

52. „Jan Patočka o zjevování jako takovém: fenomenologie nebo metafyzika?“ In: Fenomenologie v pohybu. vyd.: Blecha Ivan. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. s. 109-121.

53. „Geschichte Europas als Problem. Jan Patočkas doppeldeutiges Verhältnis zum Geist Europas“, In: Proceedings of Junior Visiting Fellows Conference of the IWM (2000), Vol. XI Extraordinary Times, Stephen Dawson, Jyoti Mistry, Thomas Schramme (Hrsg.) IWM, Vienna 2001 [Publiziert auf dem Web www.iwm.at]; ruský překlad Pavel Prilutskij „Istoria Evropy kak problema. Dvojtvennoje otnošenie Jana Patočky k duchu Evropy“, in: Jan Patočka, Eretičeskoje esse o filosofii istorii, Minsk, I. S. Logvinov 2008, s. 190 – 203.

54. „Poznámka o metafyzice u Jana Patočky“, in: Kritický sborník, 1998, s. 50.

55. „O vnitřní svobodě“, in: Reflexe, 1992, Nr. 7, s. 11.18 - 11.20.

E) Učebnice - antologie:

1. Karel Novotný (vyd.), Co je fenomén? Husserl a fenomenologie ve Francii, Nakladatelství Pavel Mervart /OIKOYMENH, Červený Kostelec/Praha 2010.

F) Edice:

1. Kontexte des Leiblichen, Hg. von Cathrin Nielsen, Karel Novotný und Thomas Nenon, Traugott Bautz, Nordhausen 2016.

2. Corporeity and Affectivity. Dedicated to Maurice Merleau-Ponty, Edited by K. Novotný, P. Rodrigo, J. Slatman, S. Stoller, Boston – Leiden 2014.

3. Investigating Subjectivity. Classical and New Perspectives, Edited by Gert-Jan van der Heiden, Karel Novotný, Inga Römer, László Tengelyi, Brill, Boston – Leiden 2011, S. 309-336.

4. Phénoménologie comme philosophie première, Karel Novotný, Alexander Schnell and László Tengelyi (editors), Filosofia/Association pour la promotion de la phénoménologie, Prague/Amiens 2011.

5. Thinking in Dialogue with Humanities. Paths into the Phenomenology of Merleau-Ponty, Karel Novotný, Taylor S. Hammer, Anne Gléonec, Petr Špecián (editors), Zeta Books, Bucarest 2010.

6. Ludwig Landgrebe, Der Begriff des Erlebens. Ein Beitrag zur Kritik unseres Selbstverständnisses und zum Problem der seelischen Ganzheit, Novotný, K. (Hrsg.), Würzburg 2010.

7. Výzkumy subjektivity. Od Husserla k Foucaultovi, M. Fridmanová a K. Novotný (vyd.), Nakladatelství Pavel Mervart, Červený Kostelec 2008.

8. Aufklärungen durch Erinnerung. Selbstvergewisserung und Kritik, Frauke Kurbacher, Karel Novotný und Karin Wendt (Hrsg.), Würzburg: Königshausen und Neumann, 2007.

9. Jan Patočka, Vom Erscheinen als solchem. Texte aus dem Nachlaß, Helga Blaschek Hahn und Karel Novotný (Hg.), Alber Verlag Freiburg/München 2000.

10. Němec, Jiří - Souček, D. - Chvatík, Ivan - Novotný, Karel - Schifferová, Věra - Švandová, Ladislava (vyd.): Jan Patočka. Bibliografie 1928 - 1996. Praha : Oikoymenh, 1997. 303 s.

G) Překlady:

1. J. Rawls, „Justice as fairness“, in: Reflexe 13, s. 1 – 31.

2. H. Nagl-Docekal, „Läßt sich eine Geschichtsphilosophie tropologisch begründen?“ In: Reflexe 16, s. 66-72.

3. P. Ricoeur, „Jan Patočka: de la philosophie du monde naturel à la philosophie de l'histoire“, in: Filosofický časopis 45 (1997), Nr. 5, s. 742-749.

4. I. Kant, Zum Ewigen Frieden. In: I. Kant, K věčnému míru. O obecném rčení: co je správné v teorii, nemusí se hodit pro praxi. Praha 1999. Znovu otištěno in: I. Kant, Studie k dějinám a politice, Oikoymenh, Praha 2013.

5. Jan Patočka, Vom Erscheinen als solchem. Texte aus dem Nachlaß, Helga Blaschek-Hahn und Karel Novotný (Hg.), Alber Verlag Freiburg/München 2000, spolu s  Helgou Blaschek-Hahn.

6. Jan Patočka, Ketzerische Essais zur Philosophie der Geschichte. In: Jan Patočkas, Sebrané spisy Jana Patočky, Péče o duši, díl III, I. Chvatík und S. Kouba (Hg.), Praha 2003. Několik textů.

7. Hans Dieter Gondek, „Právo, spravedlnost, dekonstrukce. Derrida čte Benjamina“, in: Lidé města, 2006/20, č. 4, s. 35-48.

8. Články autorů Michel Henry, Marc Richir, Jocelyn Benoist, in: K. Novotný (vyd.): Co je fenomén? Husserl a francouzská fenomenologie, Červený Kostelec/Praha 2010.

9. Edmund Husserl, Páté Logické zkoumání „O intencionálních prožitcích a jejich obsazích“, in: týž, Logická zkoumání II/1, Praha 2011, ISBN: 978-80-7298-169-4.

10. Marc Richir, „Le sens de la phénoménologie dans Le Visible et l‘invisible“, in: Esprit, n. 6 (1982), s. 124-145. In: Fulka, J. - Tesková, A. (vyd.), Merleau-Ponty: Založení a podstata, OIKOYMENH, Praha 2012.

H) Recenze:

1. Alexis Philonenko, Henri Bergson. Paris 1992, in: Reflexe Nr. 14 (1996), s. 79-82.

2. Renaud Barbaras, Le Désir et la distance. Paris 1999, in: Journal Phänomenologie Nr. 16, Wien 2001, s. 23-25.

3. Salomon Malka, Lévinas. La vie et la trace. LC Lattès, Paris 2002, 324 s. In: Lidé města 15 (2005), č. 1, s. 245-249.

4. Jacques Derrida, Tradice vědy a skrývání smyslu. OIKOYMENH, Praha 2003, 220 s., In: Lidé města 16 (2005), č. 2, s. 261-266.

5. Ivan Blecha, Fenomenologie a kultura slepé skvrny, Triton, Praha 2002, 162 s., In: Lidé města 17 (2005), č. 3, s. 237-248.

Více:

Rozhovor: Karel Novotný: Je třeba dekolonizovat své myšlení